Vlaksim doporučuje
Kategorie: Z železniční historie
Autor: prdik
Vloženo: 15.8.2010, 12:34
Komentářů: 0
Před 160 lety vyjela na českou železnici vlaková pošta
Na českém území se na trati z Vídně do Bohumína před 160 lety, 1. srpna 1850, poprvé objevila: vlaková pošta. Železnice měla od poloviny 19. století zásadní význam pro zkvalitnění úrovně poštovní dopravy. Dala poště po pěších a jízdních kurýrech, dostavnících a spěšných poštovních rychlících tažených koňmi velké možnosti a rychlost.
První zásilky vyjely po kolejích krátce po otevření tratě z Olomouce do Prahy v roce 1845. Balíky přepravovala koněspřežka už pár let předtím. Zavedení vlakových pošt - mobilních poštovních úřadů v železničních vagonech znamenalo převratnou změnu v systému přepravy zásilek.
V roce 1837 Frederick Karstadt navrhl britské poštovní správě, aby se zásilky třídily podle místa určení a zvolených dopravních cest a také aby se připravovaly pro vyložení ve stanicích už během jízdy ve zvláštních, k tomu upravených vagonech. První taková ambulance, jak se vlakové poště říkalo, vyjela 6. ledna 1838 na trati z Birminghamu do Liverpoolu. Mobilní poštovní úřady se ujaly později ve většině evropských zemí. Vynález, který vznikl v Anglii, kolébce železnice, brzy převzaly i Císařské dráhy a pošta. Na parostrojní Severní dráze císaře Ferdinanda z Vídně přes Břeclav a Přerov do Bohumína zahájila pošta číslo jedna pravidelný provoz 1. srpna 1850. Jeden upravený osobní vagon byl připojen při jízdě denní a druhý při noční (pošta číslo dvě). Ještě týž rok bylo objednáno 15 speciálních vozů pro tyto účely. Do Prahy dorazila z Vídně první ambulance 7. dubna 1851. Jak se rozšiřovala železniční síť a narůstal objem přepravy, vznikaly ve větších železničních stanicích první velké poštovní expedice, předchůdci dnešních přepravních uzlů. V roce 1875 už po císařských dráhách jezdilo 41 ambulancí.
Železnice zůstala páteří poštovní přepravy i po roce 1918 v samostatném Československu. Na úřadovnách se zásilky předběžně roztřídily do hlavních směrů a ve vlaku se dotřiďovaly přesněji. Intervaly poštovních vlaků nebo vozů v hlavních směrech byly kolem dvou hodin. Vlakovou poštu doplňovaly posléze poštovní autobusové linky, letecká doprava a především automobilová pošta, která zajížděla tam, kde nebylo možné vést poštu vlakovou, a zajišťovala tak obslužnost území.
Ještě v roce 1994 fungovalo v tuzemsku 96 vlakových pošt, po 149 letech 29. května 1999 však třídění pošty za jízdy definitivně skončilo. Zásilky nyní zpracovávají moderní automatizované sběrné přepravní uzly (SPU), kterých Česká pošta provozuje osm (Praha-Malešice, Brno, Plzeň, Olomouc, Ústí nad Labem, České Budějovice, Pardubice a Ostrava). Pošta ale železnici využívá i nadále. Mezi SPU se zásilky přepravují ve vozech přivěšovaných na nákladní expresy, zejména však v noci ucelenými poštovními vlaky. V relaci Praha - Ostrava a zpět s křídly Česká Třebová -Brno - Břeclav jezdí tři páry expresů pod názvy Poštmistr, Poštovní express a Poštovský panáček.
Zdroj: Zajímavosti z kolejí (bk)
V roce 1837 Frederick Karstadt navrhl britské poštovní správě, aby se zásilky třídily podle místa určení a zvolených dopravních cest a také aby se připravovaly pro vyložení ve stanicích už během jízdy ve zvláštních, k tomu upravených vagonech. První taková ambulance, jak se vlakové poště říkalo, vyjela 6. ledna 1838 na trati z Birminghamu do Liverpoolu. Mobilní poštovní úřady se ujaly později ve většině evropských zemí. Vynález, který vznikl v Anglii, kolébce železnice, brzy převzaly i Císařské dráhy a pošta. Na parostrojní Severní dráze císaře Ferdinanda z Vídně přes Břeclav a Přerov do Bohumína zahájila pošta číslo jedna pravidelný provoz 1. srpna 1850. Jeden upravený osobní vagon byl připojen při jízdě denní a druhý při noční (pošta číslo dvě). Ještě týž rok bylo objednáno 15 speciálních vozů pro tyto účely. Do Prahy dorazila z Vídně první ambulance 7. dubna 1851. Jak se rozšiřovala železniční síť a narůstal objem přepravy, vznikaly ve větších železničních stanicích první velké poštovní expedice, předchůdci dnešních přepravních uzlů. V roce 1875 už po císařských dráhách jezdilo 41 ambulancí.
Železnice zůstala páteří poštovní přepravy i po roce 1918 v samostatném Československu. Na úřadovnách se zásilky předběžně roztřídily do hlavních směrů a ve vlaku se dotřiďovaly přesněji. Intervaly poštovních vlaků nebo vozů v hlavních směrech byly kolem dvou hodin. Vlakovou poštu doplňovaly posléze poštovní autobusové linky, letecká doprava a především automobilová pošta, která zajížděla tam, kde nebylo možné vést poštu vlakovou, a zajišťovala tak obslužnost území.
Ještě v roce 1994 fungovalo v tuzemsku 96 vlakových pošt, po 149 letech 29. května 1999 však třídění pošty za jízdy definitivně skončilo. Zásilky nyní zpracovávají moderní automatizované sběrné přepravní uzly (SPU), kterých Česká pošta provozuje osm (Praha-Malešice, Brno, Plzeň, Olomouc, Ústí nad Labem, České Budějovice, Pardubice a Ostrava). Pošta ale železnici využívá i nadále. Mezi SPU se zásilky přepravují ve vozech přivěšovaných na nákladní expresy, zejména však v noci ucelenými poštovními vlaky. V relaci Praha - Ostrava a zpět s křídly Česká Třebová -Brno - Břeclav jezdí tři páry expresů pod názvy Poštmistr, Poštovní express a Poštovský panáček.
Zdroj: Zajímavosti z kolejí (bk)
Kvalita: - nehodnoceno -
Další zprávy z kategorie "Z železniční historie":
- Pamětní deska připomíná vánoční tragédii v Šakvicích (7.1.2012)
- Zapomenuté výročí (5.1.2012)
- Před sto čtyřiceti lety vyjel na Frýdlantskou dráhu první vlak (18.12.2011)
- Zajímavosti Masarykova nádraží v Praze (20.7.2011)
- Nové exponáty v muzeu ve Zlonicích (1.7.2011)
- Výročí měsíce červena (25.6.2011)
- Lokomotivy v opravě (23.6.2011)
- Koleje co nikam nevedou (16.6.2011)
- Tramvaj v Těšíně jezdila jen deset let (23.4.2011)
- Železniční muzeum na Masarykově nádraží v Praze zve na návštěvu (16.4.2011)
































